V esperantu vystačíme se základními slovesnými tvary, které jsme probrali již v první lekci, je však dobré znát i tvary složené, které mohou sloužit k upřesnění významu.

Složené slovesné tvary jsou tvořeny příslušným tvarem slovesa esti a činným příčestím.

a) esti + přítomné činné příčestí -anta

Toto spojení ze tří druhů složených tvarů tím nejjednodušším a nejpoužívanějším. Znamená průběhovost děje a je obdobou anglického be + -ing.

mi estas leganta - právě čtu

mi estis leganta - právě [v danou dobu v minulosti] jsem četl

mi estos leganta – právě [v danou dobu v budoucnosti] budu číst

Mi estis leganta, kiam (neatendite) sonoris la telefono. Právě jsem si četl, když (nečekaně) zazvonil telefon.

Kiam vi estos skribanta la teston, vi ne povos babili kun via najbaro. Až budete psát test, nebudete se smět bavit se sousedem.

Kion vi faras? Ĝuste nun mi estas aŭskultanta la radion. Co děláš? Právě teď poslouchám rádio.

b) esti + minulé činné příčestí –inta

Pochopení tohoto spojení je jednodušší pro ty, kteří mluví anglicky nebo některým z románských jazyků. Spojení esti s minulým činným příčestím totiž vytváří vztahy podobné předpřítomnému, předminulému či předbudoucímu času.

mi estas skribinta - předpřítomný čas - něco, co se stalo před chvílí

mi estis skribinta - předminulý čas - něco, co se stalo ještě před určitým dějem v minulosti

mi estos skribinta - předbudoucí čas - něco, co se stane dříve než určitý děj v budoucnosti

K vysvětlení nejlépe poslouží několik příkladů.

1) k „předpřítomnému času“ čili estas + -inta

Mi estas kaptinta fiŝon. Právě jsem chytil rybu - jiné vyjádření např.: Ĵus mi kaptis fiŝon.

Mi estas finskribinta la leteron. Právě jsem dopsal dopis.

2) k „předminulému času“ čili estis + -inta

Kiam la gefiloj revenis, mi estis kuirinta la vespermanĝon. Když se děti vrátily, měl už jsem uvařenou večeři, tj. uvařil jsem veřeři dříve, než se děti vrátily.

Kiam ni estis ripozintaj, ni iris. Když jsme si odpočinuli, šli jsme. (ripozi = odpočinout si)

3) k „předbudoucímu času“ čili estos + -inta

Se Vi venos morgaŭ je la naŭa, mi jam estos havinta por vi la materialojn. Pokud přijdete zítra v 9, už pro vás budu mít ty materiály.

Ĝis mi ne estos skribinta la leteron, mi ne povas foriri. Nemůžu odejít, dokud nebudu mít napsaný ten dopis.

c) Tvary s budoucím příčestím činným –onta neuvádíme, protože se prakticky nepoužívají a jejich překlad je dost obtížný. Znamenají v podstatě, že někdo hodlá něco udělat. 

Podmiňovací způsob minulý

Zatím jsme se seznámili pouze s přítomným podmiňovacím způsobem, který se vytváří koncovkou –US od slovesného kmene. V praxi s tímto podmiňovacím způsobem vystačíme i pro minulost, chceme-li být ovšem přesnější, můžeme použít podmiňovací způsob minulý.

Ten vyjádříme opisem: ESTUS + -INTA

Se mi estus koninta ŝin pli bone, mi ne estus helpinta ŝin. Kdybych ji byl znal lépe, nebyl bych ji pomohl.

Se ni ne estus havintaj sufiĉan monon, ni ne estus povintaj resti tie tiom longe. Kdybychom nebyli měli dostatek peněz, nebyly bychom tam mohli zůstat tak dlouho.